O stáži

Stáže našich studentů na veterinární klinice American Fondouk v marockém městě Fes jsou již několik let tradicí. Letos jsme v této tradici pokračovaly i my.

Ubytování

Po příjezdu jsme se ubytovaly ve vile v areálu kliniky, která byla pro studenty vybudovaná před dvěma lety. Jsou tam čtyři dvoulůžkové pokoje, 2 koupelny a vybavená kuchyňka. Ubytování je studentům pracujícím na klinice poskytováno bezplatně.

Klinika

Druhý den po příjezdu jsme nastoupily na kliniku. Protože jsme do Maroka přijely v době muslimského posvátného měsíce Ramadánu, ordinační hodiny byly posunuté - začinalo se až o půl desáté. Po Ramadánu jsme pracovali od půl osmé. Dopoledne jsme ošetřovali pacienty, na odpoledne byly naplánované operace.

Pracovní den začínal otevřením brány kliniky. Pak se dovnitř nahrnuli majitelé s pacienty - koňmi, mulami, osly, psy, kočkami, kozami, ovcemi, ptáky a veverkami. Během dopoledne se trousili další. S majiteli malých zvířat se většinou bylo možné domluvit francouzsky, pbčas i anglicky. Majitelé koní, mul a oslů byli převážně chudí lidé, kteří uměli jen arabsky. Péče je na klinice poskytována bezplatně.

Na klinice jsou dvě ordinace pro malá zvířata. Tam jsme si my, studenti, zvali pacienty, sami se vyptálvali na anamnézu, vyšetřovali, stanovili diagnozu a léčili. V mnoha případech to byl pokus - omyl, neboť diagnoza byla postavená na chabých základech. Byly dny, kdy nefungoval rentgen ani sono a možnost laboratorní diagnostiky na klinice není. Ale i tak to pro nás byla obrovsky cenná zkušenost. Pacienti byli různorodí - většinou psi a kočky s anamnézou "nežere" (což mnohny znamenalo, že zvířeti ve skutečnosti nic nechybí, jen chtěli injekci s vitamíny). Na denním pořádku byli paraziti, od masivní infestace klíšťaty přes demodikózu až po leishmaniozu. Často jsme se setkávali i s různými zraněními. Mezi nejčastější chirurgické zákroky, které jsme prováděli, patřilo hlavně šití ran a kastrace. Zvířata se většinou nehospitalizovala, protože hrozilo, že by si pro ně majitel už nepřišel.

Velká zvířata se ošetřovala venku na dvoře. Nejčastějšími pacienty byly muly, pak koně a osli. Občas jsme na klinice ošetřovali opravdu nádherné a dobře krmené hřebce. Ti jsou ale určení pro marocký festival Fantasia a jejich vlastnictví a péče o ně je věcí cti celé rodiny. Majitelé jim často barví hřívu, ocas a nohy henou, což je má ochránit proti zlým silám. V Maroku není zvykem koně ani osly kastrovat (kastrují se jen muly kvůli snažší ovladatelnosti). Hřebci byli ale až na výjimky hodní a vychovaní.

Ne všichni pacienti na tom byli tak dobře jako tito hřebci. Obzvláště muly ne. Naskytl se sám pohled na hhubeně, podvyživené, často kulhající jedince s přerostlými vylámanými kopyty, po celém těle odření do krve od postrojů. Mívali staré rány na spěnkách od provazů (v Maroku se muly, osli i koně neuvazují za ohlávku, ale provazem za nohu), nálevky, oblouky na šlachách a hluboké odřeniny na karpálních kloubech (pravděpodobně způsobené pádem pod těžkým nákladem). Podkované byly často odřezky z pneumatik (což byl ale jeden z lepších nápadů, protože jim to při práci v dlážděných uličkách tolik neklouzalo).

Léčba spočívala v ošetření ran o odřenin, aplikaci antiparazitik a vitamínů. Ty jsme používali ve velkém a pro každého koně, mulu či osla. Zaměstnanci kliniky se snažili zapamatovat si pacienty, kteří chodili opakovaně a těm novým aplikovali také protitetanovou vakcínu. S tetanem jsme se setkali několikrát. Většina majitelů kvůli náboženskému založení nesouhlasí s eutanazií ani v těchto případech, proto si zvíře v takovém stavu odváželi domů nebo mohlo být utraceno až po jejich odchodu z kliniky. Pacientům jsme ošetřili nejhorší problémy, aby byli zas epoužitelní, "drobnosti" jsme se snažili nevidět. V Maroku nemůžete nařídit mule týden klidu, denně bandážovat nebo čekat do zhojení odřenin, když musí ještě týž den roznášet náklad v úzkých uličkách Mediny, aby zajistila majiteli a jeho rodině obživu.

Závěrem

Stáž na marocké klinice pro nás byla obrovským přínosem. Měli jsme možnost si vyzkoušet opravdu všechno. Zaměstnanci s námi jednali jako s doktory, naše otázky ochotně zodpověděli a léčby jsme s nimi mohli kdykoliv konzultovat. Klienti byli trpěliví a nevadilo jim, když jsme v průběhu léčení listovali v knihách. Dobrý dojem tvoří vždy především dobrý koletiv. A v American Fondouk je ten nejlepší. Přestože arabsko-francouzsko-anglická komunikace občas vázla, užili jsme si tam spoustu legrace.